QPJ QUALITY PROTECTS JOBS s.r.o.

Pracovnělékařské prohlídky pro DPP a DPČ

Pracovnělékařské prohlídky pro DPP a DPČ – kdy jsou povinné a jaké přinesly změny

Interní odkazy, které by Vás mohly zajímat:

1. část – práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele v oblasti pracovnělékařských služeb
2. část – práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele v oblasti pracovnělékařských služeb

📌 Legislativní zdroje:
➡ MPSV – zrušení povinných prohlídek u DPP/DPČ od 30. 9. 2025
➡ SUIP – výklad prohlídek u dohod o pracích

📌 Stáhnout vzor žádosti → Žádost o posouzení zdravotní způsobilosti k práci

1. Úvod

Pracovnělékařské prohlídky patří mezi základní nástroje prevence rizik v oblasti BOZP. Jejich účelem je ověřit, zda je konkrétní osoba zdravotně způsobilá vykonávat určitou práci, a to ještě před vznikem pracovněprávního vztahu nebo v jeho průběhu.

Právní rámec vychází zejména ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který v § 53 a násl. definuje pracovnělékařské služby a zdravotní způsobilost k práci, a dále z vyhlášky č. 79/2013 Sb., která stanovuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských prohlídek.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. potom ukládá zaměstnavateli povinnost nepřipustit výkon práce, která neodpovídá zdravotní způsobilosti zaměstnance (§ 103 odst. 1 písm. a)) a v případech stanovených zvláštním právním předpisem zajistit před vznikem pracovního poměru vstupní lékařskou prohlídku (§ 32).

Proto se tato pravidla uplatní i na osoby pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) – ačkoli jsou některé povinnosti mírnější.

2. Kategorizace práce jako základní rozhodovací kritérium

Nejprve je vždy nutné rozhodnout, do jaké kategorie je práce zařazená podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Od této kategorizace se totiž odvíjí povinnost, rozsah i periodicita prohlídek.

Kategorie I – práce bez významných rizik.
Kategorie II–IV – práce rizikové, se zvýšenou zátěží či expozicí škodlivinám.

Teprve na základě této kategorizace lékař a zaměstnavatel posoudí, zda je nutné, aby osoba na DPP/DPČ absolvovala vstupní (případně periodickou) prohlídku. Pokud je práce zařazena do kategorie I bez profesních rizik, právo nyní umožňuje vstupní prohlídku nepožadovat. Naproti tomu u prací v kategoriích II–IV se prohlídka považuje za povinnou, protože zde rizika pro zdraví jednoznačně převažují.

3. Povinnost pracovnělékařských prohlídek podle zákonů

Obecnou povinnost zajistit pracovnělékařské služby a prohlídky zaměstnavateli ukládá:

§ 53 zákona č. 373/2011 Sb. – pracovnělékařské služby,
vyhláška č. 79/2013 Sb. – organizační a obsahové požadavky na prohlídky,
§ 103 a § 32 zákoníku práce – povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a vstupních prohlídek.

Z těchto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel musí:

uzavřít smlouvu o pracovnělékařských službách s poskytovatelem (obvykle praktický lékař pro dospělé či pracovní lékař),
zajistit vstupní, periodické, mimořádné a výstupní prohlídky podle rizikovosti práce,
vést dokumentaci a ukládat lékařské posudky.

U dohod o pracích se postupuje obdobně, nicméně zákon a výklady MPSV a SUIP připouštějí určité úlevy, zejména u neryzikových prací.

4. DPP a DPČ – kdy je prohlídka povinná

Podle stanoviska SUIP k „Lékařským prohlídkám u dohod o pracích“ se osoby na DPP a DPČ posuzují stejně jako zaměstnanci v pracovním poměru – rozhodující je druh práce a míra rizika, nikoli forma smlouvy.

Prohlídka je povinná zejména tehdy, když:

práce spadá do kategorie II–IV,
jde o práce epidemiologicky závažné (gastronomie, zdravotnictví apod.),
práce probíhá v noci nebo ve směnném režimu,
zaměstnanec obsluhuje stroje, vozidla nebo VZV,
jedná se o mladistvého zaměstnance – tam je prohlídka povinná vždy.

Naopak u jednoduchých administrativních a kancelářských činností v kategorii I bez profesního rizika může zaměstnavatel rozhodnout, že vstupní prohlídku vyžadovat nebude. V takovém případě se uplatní tzv. domněnka zdravotní způsobilosti – tedy předpoklad, že zaměstnanec je zdravotně způsobilý, pokud není prokázán opak.

5. Změny účinné od 30. září 2025

Významnou novinku přinesl krok MPSV účinný od 30. 9. 2025. Podle oficiálního sdělení ministerstva je zrušena povinnost povinných pracovnělékařských prohlídek u prací na DPP/DPČ ve druhé nerizikové kategorii. Jinými slovy – pokud je práce hodnocena jako tzv. „druhá neriziková kategorie“ a nejsou přítomna další specifická rizika, vstupní prohlídka již není povinná.

Současně ale MPSV i odborné portály zdůrazňují, že:

zrušení povinnosti neznamená zákaz prohlídku požadovat,
zaměstnavatel může prohlídku i nadále vyžadovat, pokud to považuje za potřebné,
v rizikových provozech a u mladistvých se pravidla nemění.

Proto je nezbytné, aby zaměstnavatel nejdříve pečlivě vyhodnotil rizika a kategorizaci práce a až poté rozhodl, zda pracovník na DPP/DPČ musí na prohlídku.

6. Praktické příklady z praxe

Pro lepší orientaci lze uvést několik modelových situací:

DPP – administrativní výpomoc v kanceláři (kat. I, bez rizik)
Typicky není povinná vstupní prohlídka. Zaměstnavatel ji může ponechat jako dobrovolnou – například u osob s vyšším věkem nebo s deklarovanými zdravotními problémy.
DPČ – obsluha skladu s manipulací břemen (kat. II)
Zde se vstupní prohlídka provádí vždy, protože jde o práci s fyzickou zátěží a často i s rizikem úrazu.
DPP – brigáda v gastronomii, práce s potravinami
Vzhledem k epidemiologicky závažné činnosti je nutné počítat s lékařskou prohlídkou.
DPP – mladistvý brigádník v lehčí manuální práci
Protože jde o osobu mladší 18 let, je vstupní prohlídka povinná bez ohledu na kategorizaci práce.

Tyto příklady ukazují, že formální typ smlouvy (DPP vs. DPČ) je až druhotný – podstatná je vždy kombinace rizik, věku a pracovních podmínek.

7. Povinnosti zaměstnavatele a dokumentace

Zákoník práce a zákon o specifických zdravotních službách ukládají zaměstnavateli, aby:

nepřipustil výkon práce, která neodpovídá zdravotní způsobilosti zaměstnance (§ 103 ZP),
v případech stanovených zvláštními předpisy zajistil vstupní lékařskou prohlídku před vznikem pracovního poměru (§ 32 ZP),
uzavřel smlouvu o pracovnělékařských službách s poskytovatelem podle zákona č. 373/2011 Sb.,
archivoval lékařské posudky a vedl přehled o provedených prohlídkách

V praxi se tedy nejedná jen o „papír pro kontrolu“, ale o systémový nástroj, který má chránit zdraví zaměstnanců i právní jistotu zaměstnavatele.

8. Doporučení pro zaměstnance na DPP a DPČ

Z pohledu zaměstnance je vhodné:

aktivně se zajímat o to, do jaké kategorie práce je jeho činnost zařazena,
v případě zdravotních omezení prohlídku spíše vyžadovat, než se jí vyhýbat,
sledovat, zda zaměstnavatel zajišťuje prohlídky tam, kde to zákon a vyhláška jednoznačně požadují.

Díky tomu lze předejít sporům při pracovním úrazu i dlouhodobému poškození zdraví.

9. Závěr

Pracovnělékařské prohlídky pro DPP a DPČ prošly v posledních letech výraznou proměnou. Zatímco u nenáročných a neryzikových činností již není vstupní prohlídka vždy povinná, u rizikových prací, mladistvých a profesí s vyšší zátěží její význam dále roste.

Správná kategorizace práce, důsledné hodnocení rizik a respektování požadavků zákona č. 373/2011 Sb., vyhlášky č. 79/2013 Sb. a zákoníku práce jsou proto klíčové. Pokud se zaměstnavatel opře o aktuální metodická stanoviska MPSV a SUIP, může nastavit systém prohlídek tak, aby byl zároveň legální, praktický i ekonomicky přiměřený.