Výpověď ze zdravotních důvodů: kdy je legální a kdy vzniká nárok na odstupné
Interní odkazy, které by Vás mohly zajímat
-
Povinné příspěvky zaměstnancům ve 3. kategorii práce od roku 2026: Jak se připravit a snížit náklady
-
Protokoly z měření a hodnocení faktorů dle vyhlášky č. 432/2003 Sb.
Dlouhodobá pracovní neschopnost nebo zhoršení zdravotního stavu často výrazně ovlivní další trvání pracovního poměru. Zároveň však platí, že ne každá nemoc nebo zdravotní komplikace opravňuje zaměstnavatele k výpovědi. Zákoník práce totiž umožňuje výpověď ze zdravotních důvodů pouze ve dvou přesně vymezených případech.
Právě správné rozlišení těchto situací hraje klíčovou roli, protože v jednom případě vzniká nárok na vysoké odstupné, zatímco ve druhém nikoliv.
Zdravotní stav jako výpovědní důvod podle zákoníku práce
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, upravuje zdravotní důvody výpovědi v § 52. Konkrétně se jedná o písmena d) a e), přičemž jejich záměna může mít pro zaměstnance zásadní právní i finanční dopady.
Výpověď z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 52 písm. d)
V prvním případě může zaměstnavatel dát výpověď tehdy, pokud zaměstnanec:
-
nesmí podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb vykonávat dosavadní práci,
-
přičemž důvodem je pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí,
-
případně zaměstnanec dosáhl na pracovišti nejvyšší přípustné expozice, kterou stanovil orgán ochrany veřejného zdraví.
Z tohoto důvodu považuje zákon tuto výpověď za mimořádně závažnou, protože zdravotní újma vznikla v přímé souvislosti s výkonem práce. Právě proto zákon spojuje tento výpovědní důvod s nárokem na výrazně vyšší odstupné.
Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti (§ 52 písm. e)
Druhý případ nastává tehdy, pokud zaměstnanec:
-
dlouhodobě pozbyde zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce,
-
přičemž tento stav nesouvisí s pracovním úrazem ani nemocí z povolání.
Typicky se jedná o tzv. obecné onemocnění. Ačkoliv zákon v tomto případě výpověď připouští, zaměstnanci zde nárok na odstupné nevzniká.
Společné podmínky platné výpovědi ze zdravotních důvodů
Aby výpověď ze zdravotních důvodů obstála z hlediska práva, musí zaměstnavatel současně splnit dvě základní podmínky:
-
existuje platný lékařský posudek, který vydal poskytovatel pracovnělékařských služeb nebo jej potvrdil příslušný správní orgán,
-
zdravotní omezení má dlouhodobý charakter.
Pokud by zaměstnavatel některou z těchto podmínek nesplnil, výpověď by byla právně velmi riziková a často neplatná.
Lékařský posudek a dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti
Lékařský posudek vydávají výhradně poskytovatelé pracovnělékařských služeb, tedy lékaři v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovního lékařství.
Aby bylo možné hovořit o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti, musí být splněny tyto skutečnosti:
-
zdravotní stav zaměstnance je stabilizovaný,
-
omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti potřebné pro výkon práce,
-
trvá déle než 180 dnů, případně lze důvodně předpokládat, že déle než 180 dnů trvat bude,
-
výkon dosavadní práce by vážně ohrozil zdraví zaměstnance.
Současně platí, že pokud zdravotní nezpůsobilost vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, musí lékař tuto skutečnost výslovně uvést přímo v posudku.
Jak se bránit proti závěrům lékařského posudku
Pokud zaměstnanec se závěry lékařského posudku nesouhlasí, může se proti nim bránit, avšak pouze v zákonem stanovených lhůtách.
-
zaměstnanec musí podat návrh na přezkoumání posudku do 10 pracovních dnů od jeho doručení,
-
návrh směřuje k poskytovateli pracovnělékařských služeb, který posudek vydal,
-
pokud poskytovatel návrhu plně nevyhoví, předá věc příslušnému krajskému úřadu.
Správní orgán následně přezkoumá posudek do 30 dnů. Přestože zákon nepřipouští další opravný prostředek, zaměstnanec může napadnout výpověď soudní cestou v rámci řízení o její neplatnost.
Kdy vzniká nárok na odstupné a v jaké výši
Nárok na odstupné vzniká výhradně v případě výpovědi podle § 52 písm. d), tedy při pracovním úrazu, nemoci z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice.
V takové situaci činí odstupné nejméně dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Zároveň platí, že zaměstnanec získá nárok na odstupné nejen při výpovědi, ale také tehdy, pokud pracovní poměr skončí dohodou ze stejných zákonných důvodů.
Závěr: rozhoduje správně uvedený důvod výpovědi
Závěrem lze doporučit, aby zaměstnanci i zaměstnavatelé věnovali zvýšenou pozornost přesné formulaci důvodu rozvázání pracovního poměru. Rozdíl mezi pracovním úrazem a obecným onemocněním totiž nepředstavuje pouhou formální otázku, ale má zásadní finanční dopad.
Jinými slovy:
-
§ 52 písm. d) Pracovní úraz / nemoc z povolání → vzniká nárok na odstupné,
-
§ 52 písm. e) Obecné onemocnění → nárok na odstupné nevzniká.










